čtvrtek 24. listopadu 2011

Měsíc do Vánoc

Popadá mě pocit bezmoci, když sleduju Perný den s Beatles, poslouchám ty písničky, který mi přijdou naprosto úžasný (protože já sem dost velkej beatles magor) a vidím tu vlnu, záplavu, smršť a vážně si přeju, abych tenkrát v šedesátých letech žila v Anglii a taky tu bláznovinu mohla prožívat. Ne na to jen zprostředkovaně koukat o pětačtyřicet let později s vědomím, že polovina nejslavnější kapely vůbec již není mezi živými. A tak si jdu pro jistotu pustit Help!
Píšu to hlavně proto, abych tu v listopadu neměla "hluché" místo. I když to by taky nevadilo a možná by to i bylo lepší.
Neboť jsem nejspíše šprtík, mám teďpocit klidu, že zítra snad konečně nic nepíšeme. Ale kdoví jestli přece... Tak to radši nechám plavat. Stačí, že to počasí mi samo o sobě už přijde lehce nemilé. Ale on ten sníh musí přijít, aspoň na chvilinku, všude krásně bílo. (Jojo, někde asi už sněžilo, že? Ale u nás, Pražanů, ještě nějak ani ne.)
Přemýšlím, co bych vám tak mohla sdělit. Viděla jsem první díl Misfits, hlodá do mě, že to je britský, jinak si ale ještě musím ujasnit, jestli se chci koukat dál a dál a zas se zaplést s dalším seriálem.
Jinak si plánuju přečíst něco od Šabacha, protože sem četla jednu skvělou povídku a když napsal ten Občanský průkaz... nečetly ste něco? :)
No nic, mějte se famfárově a hudební vložka na závěr :D