Poslouchám vše, co je podobné The Beatles, koukám znechuceně a líně na nepořádek všude kolem sbe, kochám se sbírkou pohledů, stahuji kvanta nepovedených fotek do počítače, zahlcuji si tím přeplněný disk a zjišťuji, že to, co nyní poslouchám, má hodně daleko od čtyř mladíků, kteří zahýbali hudebními dějinami.
Vzhledem k tomu, že potřebuji trochu volný stůl, uklízím to nejnutnější, už mi zas Beatles přeskočili na Joy Divison, točím si skleničku údajně prošlých Svijan a k tomu dvě švestičky... Jo a smiřuji se s tím, že ze mne nikdy řidič nebude.
Tyhle fotky nejsou ze zrcadlovky, nýbrž z kompaktního Nikonu (už jsem přetransformovaná na absolutního Nikonistu ;)), proto nejsou zas tak kvalitní a proto jsem je hodila do šeda a přidala jistý šum, který je už trochu mou diagnózou. Plus já na poli z někdy jindy :D
Abych nezapomněla, song dnešního příspěvku je poněkud aktuálnější než mnohé jiné a tedy -
The Tap Tap :) Doporučuju se kouknout i na ten videoklip, protože je vážně hezky proveden!